Na jakoukoliv nemovitost či její část můžeme vložit věcné břemeno. Má to svá pravidla, která je třeba dodržet, aby věcné břemeno bylo platné. A stejná pravidla se vážou i ke stavu, kdy chceme dosáhnout zrušení věcného břemene. Je to ale většinou složitější.
Nejprve si krátce shrňme, co vlastně věcné břemeno je, k čemu slouží a jak vzniká.
Dva typy břemen
Sice se většinou mluví obecně o věcném břemeni, ale dělí se na dva typy. Prvním je takzvané věcné břemeno ve prospěch věci. Nejde tedy o břemeno vázané na určitého, konkrétního člověka, ale například na majitele jednoho domu, který potřebuje využívat část pozemku druhého domu. Pokud tento majitel zemře nebo svůj dům prodá, věcné břemeno tím nezaniká a přechází na dalšího majitele. Druhým typem věcného břemene je věcné břemeno ve prospěch osob. To už je vázáno na konkrétního člověka a s jeho smrtí zaniká, případně zaniká, pokud se na tom dohodnou obě strany.
K čemu je?
K čemu vlastně věcné břemeno slouží? Jak už bylo naznačeno výše, věcné břemeno se používá ve chvíli, kdy jeden člověk potřebuje využívat majetek či část majetku někoho druhého. Když obě strany souhlasí a přesně si vymezí podmínky, je možné písemně připravit dohodu a poté ji vložit na katastrální úřad. Věcné břemeno je posléze zapsáno do listu vlastnictví a vše je tedy zlegalizované. Jenže se může stát, že se jedna strana rozhodne, že chce břemeno zrušit. Což lze. Ale má to jasně daný postup.
Smlouva, smrt, promlčení
Způsobů, kterými zaniká věcné břemeno, je hned několik. Podívejme se tedy stručně na každý z nich.
Zákonem
Věcné břemeno může zaniknout ze zákona, kdy stát vydá určitou právní normu a zabrání tím dalšímu využívání věci, na kterou bylo vázáno břemeno. Příkladem může být, když obec vybuduje veřejnou komunikaci v místě, kde bylo vloženo břemeno. Nebo do něj nějakým způsobem zasáhne. Týká se to ale jen druhého typu věcného břemene, které je vázáno na určitou osobu.
Podobně může věcné břemeno v určitých situacích zaniknout například rozhodnutím soudu, případně stavebního či pozemkového úřadu.
Písemnou dohodou
Nejobvyklejší je, že se obě strany dohodnou na zrušení věcného břemene a sepíšou o tom písemnou dohodu. Ta musí mít stejné náležitosti jako dohoda o vzniku věcného břemene – je třeba v ní obě strany řádně označit (strana povinná a oprávněná) a identifikovat také nemovitost, k níž se břemeno váže. Smlouvu je pak opět třeba doručit na katastrální úřad, který břemeno následně vymaže z listu vlastnictví.
Promlčení
Může se stát, že se sice břemeno na něco vloží, ale není využíváno. Pokud dotyčný člověk svého práva na používání břemene nevyužívá, a to po dobu nejméně deseti let, tak je břemeno takzvaně promlčené a zaniká.
Splynutí
Logickým řešením může být také takzvané splynutí. Jedná se o situaci, kdy člověk, který využíval věc zatíženou věcným břemenem, odkoupí nemovitost, k níž se břemeno váže. A jelikož se tímto stane i majitelem dané věci, je jasné, že nepotřebuje dále mít věcné břemeno a to se ruší.
Další články z rubriky
- Neoprávněný vstup na cizí pozemek
- Jak zapnout touchpad
- Co k 50. narozeninám
- Římské číslice – tabulka
- Omluvenka do školy – vzor
- Projev upřímné soustrasti
- Kolik je stopa
- Jak poslat peníze složenkou
- Sedm smrtelných hříchů
- Zplnoletnění
- Nepřišla mi nemocenská
- Kdo zdraví první
- Klepání v motoru při volnoběhu
- ČKP – jak na vyhledávání dle SPZ
- Kdo komu nabízí tykání
- Jak zrušit Instagram
- Kolik je jeden palec
- Národnost
- Maximální povolená výška plotu
- Dopis s červeným pruhem
- Ztráta maturitního vysvědčení
- Ztráta rodného listu
- Státní příslušnost
- Narozeninový proslov
- Jak nadepsat obálku pro dopis
- Další články z rubriky 'Praktické' »