Existuje celá řada starých měrných jednotek, které jsou dnes už takřka zapomenuté. Stopa mezi ně rozhodně nepatří, protože i když ji čím dál více vytlačuje mezinárodní systém jednotek (SI), ve Velké Británii, USA a mnohých zemích Commonwealthu se dodnes používá.

Pravzorem stopy bylo chodidlo sochy mezopotámského vládce Gudei.

Nejspíš vás zajímá konkrétní číslo, proto si hned na začátek řekněme, kolik tedy jedna stopa je. Jde přesně o 30,48 centimetru. S touto jednotkou se ovšem v zemích, kde se dodnes používá, dá dále počítat a různě ji dělit. Proto pokud se chystáte do USA, Anglie a podobně, měli byste být aspoň trochu v obraze, abyste se pak nedivili, co to po vás tamní obyvatelé vlastně chtějí.

Stopa v USA a Velké Británii

Podstatnější jednotkou, než je stopa, je v angloamerickém světě yard. Jeden yard je přesně 0,9144 metrů. Stopa (v anglicky mluvících zemích označovaná jako foot, v množném čísle feet a zkratkou ft) je přitom přesně jedna třetina yardu, tedy 0,3048 metrů. Se stopou se však dá počítat i dále – například jeden palec se rovná jedné dvanáctině stopy, tedy 2,54 centimetrů.

Dále ještě existuje takzvaná americká zeměměřická stopa, která měří přesně 0,304800609 metru. Jak již název napovídá, používá se v USA v oblasti zeměměřičství. Ale postupně ji i v tomto oboru nahrazuje klasické počítání na centimetry a metry.

Vznik stopy

Pokud se podíváme hluboko do historie, zjistíme, že měření na stopy se používalo už v antickém Řecku a Římě, stejně jako v dávném Egyptě. Je to celkem logické – šlo o dobře změřitelnou jednotku, jejíž původ je v délce chodidla. Za pravzor sloužilo chodidlo sochy mezopotámského vládce Gudei ve městě Lagaši, podle něhož byla jedna stopa učena jako 26,45 centimetru. Tato stopa se dokonce dala dělit na 16 palců.

Postupem času se délka stopy mírně měnila, přičemž každý národ měl délku stopy trochu jinou. Vikingská stopa tak měřila 29,5 centimetru, Babyloňané ji počítali jako 30,83 centimetru, ve staré Palestině šlo o 32,3 centimetru, v mezopotámském městě Nippur byla jedna stopa 27,58 centimetru.

Stopa v českých zemích

Kdysi se stopa jako měrná jednotka délky užívala i v českých zemích. U nás se jí ovšem původně říkalo střevíc a její hodnota byla 29,57 centimetru. Jak šel čas, různá místa si ji různě pozměňovala, takže pokud se někdo vydal například z Čech do Vídně či na Moravu, musel rázem počítat úplně jinak.

Česká stopa měla 29,635 centimetru, což bylo půl lokte. Moravská stopa měla 29,59 centimetru, což byla zase šestina moravského sáhu. Ve Slezsku měla jedna stopa 28,96 centimetru, což bylo půl slezského lokte. Na brněnsku měli stopu jako 29,59 centimetru, ve Vídni to bylo 31,608 centimetru (tedy 12 vídeňských palců). A úplně jinak stopu určovali například v Prusku, kde šlo o 31,385 centimetru (neboli 12 pruských palců).

Řád tomu všemu dala až Marie Terezie, která roku 1764 patentem určila, že jedna stopa je 29,82 centimetru.

Další články z rubriky

Štítky: , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.