Zaměstnanec může dostat výpověď z rozličných důvodů. Jedním z nich může být i jeho zdravotní stav (tedy úraz či nemoc). Pak je otázkou, kdy má na takové rozhodnutí zaměstnavatel právo, čím se musí řídit a jestli se lze takové výpovědi bránit, pokud je podle pracovníka nezákonná.

Co jsou vážné zdravotní důvody? To určí lékař.

Výpověď ze zdravotních důvodů může pracovníkovi dát jak zaměstnavatel, tak ji může podat sám zaměstnanec. Není ale možné samovolně se rozhodnout, že nejsme k práci dostatečně zdravotně způsobilí, a z toho důvodu ji chceme opustit nebo z toho důvodu žádáme o změnu pozice. Vše záleží na rozhodnutí a posudku lékaře. Podívejme se tedy podrobněji, jak to s výpovědí ze zdravotních důvodů je a jaký je v tomto případě postup.

Rozhoduje posudek

Pokud zaměstnavatel usoudí, že jeho zaměstnanec není dostatečně zdravotně způsobilý, aby dál vykonával svou práci, může ho poslat k praktickému lékaři – buď k jeho vlastnímu, nebo smluvnímu (či závodnímu). Lékař provede potřebná vyšetření a vydá posudek, ve kterém uvede, zda je zaměstnanec zdravotně způsobilý, jestli může svou práci dál vykonávat nebo jestli mu kvůli ní hrozí vážné zdravotní potíže. Lékař může doporučit změnu pozice, případně odchod z daného zaměstnání. Zaměstnavatel i zaměstnanec by se měli posudkem řídit, ale oba se mohou odvolat a žádat opravný posudek, kdy lékař zaměstnance znovu vyšetří a svůj závěr oběma stranám znovu předloží. Má na to ze zákona 10 dní. Pokud jedna strana ani tak nesouhlasí a cítí se v neprávu, lze celou kauzu předat orgánu, který je zřizovatelem lékařovy praxe (obvykle jde o obecní úřad či městský úřad), který pak vše řeší. Výjimkou ale není ani to, když se výpověď ze zdravotních důvodů dostane přímo na stůl advokátům a jde k soudu.

Kdy vzniká nezpůsobilost

Pokud někdo vykonává práci, která ho ohrožuje na zdraví nebo životě, případně pokud je jeho zdravotní stav takový, že ji nadále nemůže vykonávat, může se to řešit touto výpovědí. Přitom ovšem platí, že pokud je někdo dlouhodobě v pracovní neschopnosti, nemůže automaticky dostat výpověď ze zdravotních důvodů. A naopak – i když je dotyčný třeba jen krátkodobě nemocný, jeho stav může být takový, že jediným řešením je posléze výpověď ze zdravotních důvodů. Vše záleží na posudku lékaře, který musí být jasně formulovaný. A i v samotné výpovědi musejí být přesně uvedeny důvody, proč vzniká – pokud jsou důvody nejasné, může být výpověď soudně napadena a nakonec prohlášena za neplatnou.

Výpovědní doba a odstupné

Pokud dojde k sepsání výpovědi ze zdravotních důvodů, zaměstnanec má nárok na výpovědní dobu, po kterou ještě může docházet do zaměstnání (jiná je situace, pokud by byl dalším působením v práci ohrožen jeho život, pak odchází okamžitě a zaměstnání je zrušeno podle §56 odst. 1. písm. a) zákoníku práce, přičemž má nárok na dvouměsíční náhradu mzdy). Běžná výpovědní doba je 2 měsíce a začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po tom, ve kterém byla výpověď sepsána. Doba může být i delší, ale nikdy ne kratší.

A jak je to s odstupným? Nárok na něj vzniká podle podle §67 zákoníku práce a jeho výše se řídí dobou, kterou si zaměstnanec na stávajícím pracovišti odpracoval. Dohoda o ukončení pracovního poměru musí být písemná a musí v ní být všechny důvody ukončení, aby bylo zřejmé, proč na odstupné vznikl nárok.

Další články z rubriky

Štítky: , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.