Onemocnět ve zkušební době je vždy nepříjemné, a to pro obě strany – nového zaměstnance i jeho zaměstnavatele. První se obvykle bojí, že kvůli neschopence dostane výpověď, druhý přemýšlí, k čemu je mu nová posila, když je ihned „mimo provoz“. Co s tím?

Výpověď ve zkušební době dostat nemůžete, vyhodit vás přesto můžou.

Zkušební doba trvá většinou tři měsíce. Výjimku tvoří akorát případy, kdy máte smlouvu na dobu určitou, a to například jen na čtyři měsíce. Zkušební doba totiž smí tvořit nanejvýš polovinu doby zaměstnání, takže v tomto konkrétním případě by činila pouhé dva měsíce. Ale ať už je jakkoliv dlouhá a ať už chcete jakkoliv dobře zapůsobit na zaměstnavatele, nemoc si nevybírá, stejně jako úrazy. A tak se vám i při nejlepší vůli může stát, že ještě během tohoto období skončíte na neschopence. Znamená to konec vaší práce? Smí vám zaměstnvatel dát výpověď? Kdy ano a kdy ne? A jak je to v případě nemoci s vaší zkušební dobou? To vše si osvětlíme níže.

Neschopenka zkušební dobu prodlužuje

Když onemocníte ve zkušební době a máte neschopenku, vaše zkušební doba se automaticky prodlužuje o tolik dní či týdnů, kolik jste mimo práci. Je to logické – zkušební doba slouží k tomu, abyste se seznámili s novým prostředím i náplní práce, zjistili, jestli vám vyhovuje, a stejně tak i zaměstnavatel se chce přesvědčit, jestli jste ten pravý, koho hledal. Takže pokud se stanete práce neschopnými, zkušební doba se o to období prodlouží. Je to dáno zákonem, takže nemá smysl o tom v práci debatovat.

Výpověď v době neschopnosti

V běžných případech platí, že pokud jste práce neschopní, zaměstnavatel vám v tomto období nesmí dát výpověď. A je jedno, jestli jste nemocní týden nebo rok. Jiné to ovšem je, pokud onemocníte ve zkušební době. V čem konkrétně? Podstatné je, že ve „zkušebce“ vám zaměstnavatel nemusí dát výpověď, ale stačí mu s vámi jednoduše zrušit pracovní poměr (stejně jako to vy můžete udělat vůči němu).

Pokud jste práce neschopni, tak v prvních třech dnech nemoci nepobíráte žádnou finanční náhradu (výjimkou je karanténa, kdy máte nárok na finanční náhradu mzdy již od prvního dne) a výpověď dostat nemůžete. Mezi čtvrtým a čtrnáctým dnem nemoci vám náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel – a je jedno, jestli u něj pracujete dva měsíce nebo dva dny. Ani tehdy vás nesmí vyhodit. Ale od patnáctého dne, kdy začínáte pobírat nemocenské dávky, už to udělat může – má na to zákonné právo a stačí mu klidně zaslat vám doporučený dopis s oznámením o zrušení pracovního poměru. Nemůžete se tomu nijak bránit, nepomůže vám ani fakt, že dopis nepřeberete, stejně jako zaměstnavatel nemusí uvádět žádné argumenty.

Nárok na dávky

Co se stane po uplynutí čtrnácti dnů vaší neschopnosti? Zatímco do té doby vám zaměstnavatel musí vyplácet náhradu mzdy dle vašich předchozích výdělků, případně musí propočítat, kolik peněz byste dle mzdového výměru měli správně dostat (to když u něj nepracujete ani měsíc a nemá tedy čím se řídit), pak už vyplácení nemocenských dávek přebírá stát, respektive Česká správa sociálního zabezpečení. Výše dávek závisí na vašich předchozích výdělcích.

Pokud jste u nového zaměstnavatele, který za vás od prvního dne pracovního poměru platí sociální i zdravotní pojištění, máte nárok na dávky, i když u něj pracujete třebe jen pár dní. Výše nemocenských dávek se vypočítává dle vyměřovacího základu, který se stanovuje na základě příjmů z předchozích dvanácti kalendářních měsíců. Pakliže onemocníte ve zkušební době, nemocenská se vypočítává z příjmů z posledního zaměstnání. Stejně tak na dávky máte nárok, i pokud jste celý předchozí rok strávili na Úřadu práce.

Další články z rubriky

Štítky: , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.