Každý, kdo odchází ze zaměstnání, ať už z vlastní vůle nebo kvůli vyhazovu, řeší především peníze. A to nejen ty, které mu posléze náleží například od Úřadu práce jako podpora v nezaměstnanosti, ale v první řadě ty, které mu má dát ještě zaměstnavatel. Někdy totiž máte nárok na odstupné, jenže zaměstnavatelé se k tomuto vašemu právu nemusejí hlásit. A tak byste měli předem přesně vědět, jestli odstupné máte dostat a v jaké výši. Lze si to totiž přesně propočítat.

Výše odstupného se řídí délkou pracovního poměru i zdravotním stavem.

Komu odstupné náleží

Informace o odstupném si můžete nejen dohledat na internetu, ale jsou přesně zakotveny i v zákoně, konkrétně v Zákoníku práce, § 52 písm. a) až d). Zde je jasně popsáno, komu odstupné ze zákona náleží. Abyste si zákon nemuseli dohledávat, zkráceně zde popíšeme, komu odstupné náleží a kdo na něj nárok nemá.

Odstupné by měli dostat všichni zaměstnanci, kteří kteří ukončili pracovní poměr dohodou, a to z důvodů, které najdete ve výše zmiňovaných paragrafech. Kromě toho odstupné mají dostat i ti, kteří od zaměstnavatele z podobných důvodů dostali výpověď. A co jsou ty důvody? Zejména jde o nadbytečnost zaměstnance (zaměstnavatel z vlastní vůle propuští, protože má více pracovníků než potřebuje) či přemístění pracoviště nebo zrušení firmy. Odstupné se také vyplácí lidem propuštěným ze zdravotních důvodů.

Odstupné ovšem nedostanou ti, kdo ukončili zaměstnání kvůli úrazu nebo kvůli onemocnění, které si sami způsobili porušením pracovních předpisů. Zaměstnavatel se v tomto případě může opírat o § 367 odst. 1 Zákoníku práce.

Rozdílná výše odstupného

Pakliže zjistíte, že na odstupné máte nárok, měla by vás zajímat i jeho výše. Ta totiž není pro všechny jednotná, ale záleží na dvou základních faktorech. V první řadě se výše odstupného řídí dobou, kterou jste u zaměstnavatele v pracovním poměru strávili – čím déle jste pro něj pracovali, tím vyšší odstupné vám náleží. Zadruhé se do výpočtu jeho výše promítá i váš zdravotní stav, takže pokud práci ukončujete ze zdravotních důvodů, bude vaše odstupné ještě vyšší. Podrobnosti se opět můžete dočíst v Zákoníku práce, kde je přesně zapsána i minimální výše odstupného. Pak už záleží jen na zaměstnavateli, jestli vám dá vyšší částku nebo ne.

Kalkulačka pro odstupné

Výši odstupného si můžete předem přesně vypočítat i v internetových kalkulačkách. Pokud to chcete zkusit, měli byste si předem připravit několik informací, které budete muset pro správný výpočet doplnit:

  • Doba trvání pracovního poměru
  • Velikost úvazku (celý, zkrácený, poloviční atp.)
  • Zda končíte na základě lékařského posudku
  • Rozhodné období (poslední kalendářní čtvrtletí před ukončením pracovního poměru)
  • Kolik přesčasových hodin jste v tomto rozhodném období odpracovali

Výše odstupného

Zhruba můžete své odstupné odhadnout i bez složitých výpočtů. Je to snadné a vychází se vždy z vašeho průměrného měsíčního výdělku v předchozím čtvrtletí. Ti, kdo u stejného zaměstnavatele pracovali méně než rok, dostanou odstupné ve výši jednoho svého měsíčního platu. Pracovníci zaměstnaní déle než rok, ale méně než dva roky, dostanou dvakrát víc než byl jejich průměrný měsíční výdělek. A ti, kdo pracovali u jedné firmy přes dva roky, dostanou třikrát víc než býval jejich průměrný plat.

Danění

Smutným faktem je, že své odstupné musíte zdanit podobně jako běžný výdělek. Pozitivní je, že z této částky už se vám nestrhává zdravotní ani sociální pojištění, stejně jako další odvody. A kdy své odstupné dostanete? Obvykle se vyplácí v následujícím měsíci po ukončení pracovního poměru, v termínu, kdy vám chodívala výplata. Ale se zaměstnavatelem se můžete dohodnout i jinak a vyplatit vám ho může i mnohem dříve či později.

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.