Ti, kdo si odpracují svých osm hodin pětkrát týdně, něco jako dělenou směnu řešit nemusí. Existuje však velké množství zaměstnanců, kteří pracují právě v dělených směnách. A mnozí z nich možná netuší, jaké jim za tuto práci náleží příplatky a co o jejich práci říká zákon.

Ne za každou dělenou směnu vám náleží příplatek.

Nejprve si osvětleme, co je to ta dělená směna. Jedná se o práci pro nějakého zaměstnavatele, kdy je sjednaný rozsah práce rozdělen během jednoho dne do dvou či více částí. Například osmihodinová směna je rozdělena na čtyři hodiny dopoledne a čtyři odpoledne, nebo třeba na dvě hodiny brzy ráno, čtyři hodiny odpoledne a dvě hodiny večer. Rozvržení směn záleží na konkrétním zaměstnavateli a jeho dohodě se zaměstnancem, nic v tomto případě není zákonem zakázané. Podstatné je, že v některých případech jde o takzvané dělené směny dle zákona a náleží za ně zaměstnancům příplatek – a někdy jim příplatek nenáleží, protože zákon takovouto pracovní dobu jako dělenou směnu nevidí. Jak to tedy je?

§ 130 Zákoníku práce

Odpověď na tuto zapeklitou otázku poskytuje § 130 Zákoníku práce. V něm se dočteme toto: „Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny.“

§ 109 odst. 3 Zákoníku práce

Výše zmíněné uzákonění je celkem jasné – pokud jsou vaše směny dělené tak, že mezi nimi máte pauzy dvě či více hodin, máte nárok na 30procentní příplatek. Jenže v tom je háček – tento příplatek v této výši vám ze zákona náleží jen v případě, že pracujete pro zaměstnavatele uvedeného v § 109 odst. 3 Zákoníku práce. Jde konkrétně o tyto zaměstnavatele:

  • stát
  • státní fond
  • příspěvková organizace
  • školské zařízení zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
  • územní samosprávný celek
  • regionální rada regionu soudržnosti

Příplatky pro zaměstnance

V případě, že vaším zaměstnavatelem není nikdo uvedený v § 109 odst. 3 Zákoníku práce, je situace odlišná. Váš zaměstnavatel by vám za dělenou směnu také měl poskytnout příplatek, ale není nijak omezován zákonem. Výši příspěvku i další odměny a benefity si tedy stanoví on sám. Zaměstnancům je pak předloží formou kolektivní smlouvy či jako vnitřní předpis. Vždy je ale třeba mít tyto příplatky oboustranně odsouhlasené a napsané „černé na bílém“, aby nedocházelo k nedorozuměním či neplnění ze strany zaměstnavatele.

Starý VS nový Zákoník práce

Důvod, proč se v této problematice neorientuje nejen mnoho zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, je změna Zákoníku práce. Ve starém Zákoníku práce č. 65/1965 Sb. byly odměny za práci v dělených směnách stanoveny velmi konkrétně. Nový Zákoník práce č. 262/2006 Sb. je popisuje trochu jinak a zjednodušeně. Operuje se zde spíš s formulí, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Pokud si přesto nejste jistí, přečtěte si celý § 130 Zákoníku práce a budete v obraze.

Další články z rubriky

Štítky: ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.