Jednou za čas to potká každého – a protože se blíží podzim a s ním i období různých viróz, rýmiček a chřipek, je dobré vědět, jak nakládat s nemocenskou. Kdy dostanete peníze, od koho, kolik a jak vše probíhá? Podívejme se na nemocenskou na prvních 14 dnů podrobněji.

Nemoc na tři dny se nevyplatí, pak vás čeká náhrada mzdy.

Jakmile jsme jednou zaměstnaní, musíme počítat s tím, že každá nemoc je komplikace. A když se rozhodneme ji nepřecházet a poctivě ji doma vyležet, musíme počítat i s „úředničinou“. A je jedno, jestli máte úraz nebo jste jen nachlazení.

Zadarmo, pak platí šéf

I když se o tom neustále debatuje, stále zůstává neměnným faktem, že první tři dny nemoci jsou zadarmo – tedy že nedostanete ani plat ani žádnou jinou formu peněžité pomoci (jedinou výjimkou je, pokud člověk musí jít do karantény, pak je placen už od prvního dne). I to je důvodem, proč tolik lidí nemoci přechází. Ale od čtvrtého dne už je tomu jinak.

V první řadě je nutné hned první den nemoci zajít k lékaři, vyžádat si neschopenku a tu dodat zaměstnavateli, aby měl oficiálně potvrzené, že nejste třeba v Karibiku. Od čtvrtého dne vám totiž nemocenskou vyplácí právě zaměstnavatel, a to až do dne čtrnáctého. Nemocenská v tomto případě není považována za sociální dávku a zaměstnavatel je ze zákona povinen nemocného pracovníka platit. Nedá mu ale rozhodně jeho klasický plat, existuje přesný vzorec, jak si výši nemocenské na prvních 14 dní vypočítat (ale není to tak jednoduché a je to spíš parketa účetních).

Kolik a za co

Peníze v případě nemoci dostanete za směny (či dny), kdy byste v normálním případě pracovali. Pokud tedy nepracujete o víkendech, víkendy vám nikdo proplácet nebude. Stejně jako není proplacen státní svátek, pokud připadá na dobu, kdy nemáte pracovat. A i kdybyste měli naplánované přesčasy, nemocí se ruší a neplatí se vám.

Náhrada mzdy, která nemocnému náleží, se poměrně složitě vypočítává. Nejprve se na základě předchozího čtvrtletí určí, jaký je pracovníkův průměrný výdělek. Pak se do něho započítají takzvané redukční hranice, které se násobí koeficientem 0,175 (pak se zaokrouhluje na haléře směrem dolů). Tyto redukční hranice se každý rok mění kvůli odlišnému vyměřovacímu základu, (ten je určen zákonem o důchodovém pojištění, a to za období dva roky zpátky), ale řídí se vždy paragrafem 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Redukční hranice přitom existují tři – 901 Kč, 1 351 Kč a 2 701 Kč a redukuje se jimi spočítaný průměrný výdělek. Zní to složitě a složité to je, takže na internetu najdeme různé kalkulačky pro tento výpočet. Ale podstatné je, že nemocenská v prvních 14 dnech bývá vyšší než běžná mzda (podobně jako v případě dovolené) a navíc se přijatá částka nedaní.

Co pak

Stonáte-li déle než dva týdny, neznamená to, že o peníze přijdete. Akorát už vás nebude vyplácet zaměstnavatel, ale stát, respektive Česká správa sociálního zabezpečení (tedy za předpokladu, že jste si poctivě platili nemocenské a zdravotní pojištění, případně ho za vás odváděl zaměstnavatel). Doba pobírání nemocenské je ovšem omezena na maximálně 380 dní.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.