Velká část lidí pracuje v klasickém jednosměnném provozu – neboli chodí do zaměstnání pětkrát týdně na osm hodin a pak mají většinou dva volné dny, tedy víkend. Ale to rozhodně není jediný režim práce, který existuje. Podívejme se proto blíže na směnný provoz.

Práce na směny má řadu výhod - ale i nevýhod.

Pokud hledáte nové zaměstnání a prohlížíte si inzeráty zaměstnavatelů, možná narazíte na pojem, že se pracuje v takzvaném dvousměnném provozu. Pro ty, kdo ještě nikdy nikde nebyli zaměstnaní a nebo pracovali v jednosměnném provozu, to může být zavádějící. Přemýšlejí, jak to je, kolik hodin po nich zaměstnavatel bude chtít odpracovat, kdy budou mít volno či jak je to s odměnou za takový pracovní režim. Vše vám osvětlíme níže.

Dvě směny za 24 hodin

U dvousměnného provozu platí jedno základní pravidlo – všichni zaměstnanci pracující v tomto režimu se v práci střídají ve dvou po sobě jdoucích směnách rozložených v průběhu 24 hodin. Logicky bychom předpokládali, že jde o směny o délce 12 hodin, aby se pokrylo celé toto časové rozmezí, ale vůbec tomu tak být nemusí. Dvousměnný provoz může znamenat, že jedna směna má 6, 7, 8, 9 hodin, případně je zcela jiná. Záleží vždy na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance a vše je zaznamenané v pracovní a často i kolektivní smlouvě.

Nejčastěji se s dvousměnným provozem setkáme jako s dvěma dvanáctihodinovými směnami, případně to bývají klasicky dvě osmihodinové (například od 6:00 do 14:00 a pak od 14:00 do 22:00). Čas začátku i konce směny je zcela na rozhodnutí zaměstnavatele.

Volné dny

V Zákoníku práce se jasně dočteme, že v jednosměnném provozu můžeme odpracovat maximálně 40 hodin týdně. U dvousměnného provozu je tento limit snížen, a to na maximálně 38,75 hodin za týden. V třísměnném a nepřetržitém provozu jsou limity pracovní doby nastaveny zase o trochu jinak.

To, co každého zaměstnance zajímá, je, kdy bude mít volno. Zatímco u jednosměnného provozu jsou volné víkendy, u více směn je to jinak. A nelze to obecně shrnout, protože je to zaměstnavatel od zaměstnavatele odlišné. Někde se pracuje ve dvou směnách pět dní v týdnu a víkend je volný. Někde se zaměstnanci střídají v práci v průběhu celého týdne a volno mají taktéž v průběhu týdne, přičemž každý týden mohou mít volný jiný den, případně v tom může být nějaká pravidelnost. Vše ovšem musejí mít zapsané v pracovní smlouvě.

Nepřetržitý odpočinek

Zákoník práce zde hovoří jasně akorát v jedné věci – v § 90 se dočteme o nepřetržitém odpočinku mezi dvěma směnami. Podstatou tohoto paragrafu je, že zaměstnanec musí mít mezi koncem jedné směny a začátkem další směny zaručen nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích hodin. Toto volno lze za určitých, zákonem jasně daných podmínek, zkrátit na osm hodin.

Odměny

Je jasné, že dvousměnný provoz je finančně jinak ohodnocen než jednosměnný. Důvodem bývá především to, že se leckde pracuje o víkendech, v noci či o svátcích. A za to zaměstnancům ze zákona náleží příplatky v určité, jasně dané výši. To je důvod, proč mnoho lidí práci v dvousměnném provozu uvítá. Kromě toho také získají volné dny během týdne, kdy si mohou ledacos vyřídit (zajít na úřady, k lékaři apod.).

Tento provoz je ovšem pro mnoho lidí i odrazující, a to zejména kvůli své nepravidelnosti, narušení přirozeného biorytmu (pokud se jedná o práci v noci) a také často komplikuje rodinný a osobní život).

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>