Ze všech stran slyšíme, že porodnost klesá. Čím dál více žen se rozhoduje, zda vůbec chtějí mít děti. A mnoho rodin se nakonec spokojí s jedním potomkem. Není to jen pohodlností rodičů či tím, že matky jdou raději za kariérou. Nezanedbatelnou příčinou je i výše rodičovského příspěvku, která rozhodně není nijak závratná.

Rodičovský příspěvek můžete čerpat nejdéle do čtyř let věku dítěte.

Pořídit si dítě je velmi zodpovědné rozhodnutí a závazek na celý život. A to i finanční. Jenže zatímco když je dítko starší, vydělávají na jeho potřeby rodiče, když je malé, je rodina z velké části závislá na pomoci státu. Zatímco otec vydělává, matka je rázem odříznuta od svého dosavadního příjmu a odkázána nejprve na dávky vyplácené na mateřské dovolené a posléze na rodičovský příspěvek. Výhodou prvního je, že mateřská se odvíjí od výše matčina předchozího platu. Takže pokud ho měla vysoký, bude i tato dávka relativně vysoká. Rodičovského příspěvku se to netýká, tam je částka jasně daná státem a matka si může zvolit pouze dobu, po kterou si ji chce nechat vyplácet.

Maximálně do čtyř let

Rodičovský příspěvek je pro všechny stejný a činí aktuálně celkem 220 000 korun. To je na první pohled velmi slušná částka, se kterou by se mohlo dát slušně vyžít. Jenže matka si ho nemůže vybrat najednou a vzápětí jít hned do práce, což by se mnohé jistě líbilo. Můžeme si zvolit dvouletou, tříletou či čtyřletou variantu, respektive můžeme příspěvek pobírat nanejvýš do čtyřech let dítěte, na které se vztahuje. Což znamená, že již zmiňovaná částka se dělí počtem měsíců varianty, kterou si zvolíme, a tuto částku pak měsíc co měsíc pobíráme. A když si to spočítáte, není to zrovna mnoho.

Stát určuje maximum

Pokud si někdo myslí, že si rodičovský příspěvek vybere během půl roku, velmi se mýlí. Stát totiž určuje maximální výši měsíční podpory, a to na základě denního vyměřovacího základu jednoho z rodičů (v potaz se přitom bere ten vyšší). Zásadní je, že když je 70 procent třicetinásobku denního vyměřovacího základu nižší nebo rovno 7 600 korun, pak je váš měsíční rodičovský příspěvek maximálně 7 600 korun. Pakliže je těchto 70 procent třicetinásobku denního vyměřovacího základu vyšší než 7 600 Kč, je maximální měsíční rodičovský příspěvek 11 500 korun.

I bez vyměřovacího základu

Může se stát, že denní vyměřovací základ nelze z nějakého důvodu stanovit ani u jednoho z rodičů. Neznamená to, že o peníze přijdete, máte stále nárok na celkovou částku 220 000 korun. Stát ale v tomto případě určí, že matka pobírá do devíti měsíců věku dítěte příspěvek ve výši 7 600 korun měsíčně a následně jí klesne na pouhých 3 800 korun měsíčně, což dostává až do čtyř let věku dítěte. Nemůže si přitom zvolit kratší variantu a tím pádem vyšší částku.

Nárok na přivýdělek

Pozitivní je, že při pobírání rodičovského příspěvku si můžete zároveň přivydělávat, a to ať už jako OSVČ nebo na částečný úvazek či brigádně. Stát se o výši vašich příjmů nezajímá a nesleduje je, rodičovský příspěvek vám tedy nijak nekrátí. Podstatné je, že musíte dítěti nadále poskytovat celodenní péči (nesmíte tedy pracovat na plný úvazek), jinak o příspěvek přijdete. Příspěvek ale dál dostáváte i v případě, že dítě mladší dvou let navštěvuje na maximálně 46 hodin měsíčně jesle.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.